...a dalsi pokracovani... vecer se trosku protahl no

Po peceni ktere se doopravdy vyvedlo byl na programu koncert skolniho orchestru. S nadsenim a natesena jsem se vydala, je to vzdycky zazitek.
A taky, ze byl. Bylo to jeste lepsi nez ten prvni koncert. Mnohem!
Kdybych mela s sebou program tak bych i napsala co vsechno hrali... Ten ale dli v supliku v mem stole s ostatnimy memorabiliemi - povetsinou programy z nejakych skolnich akcicek.
Po skvelem koncertu jsem se vratila na dorm kde uz bylo zdobeni vanocniho stromecku a Ed se snazil o vystrihavani snehovych vlocek. No, obcas se nektere povedly :).
Ve spolecenske mistnosti uz trunil ten sileny pernikovy domecek, bohuzel nemam fotky jak vypadal, mozna je nekde sezenu. No byl takovy cely barevny, posazeny bonbony, cervenymi pendreky a gumidky, s pyramidou, oveckama, psi boudou a krokodylem. Jeho trvani vsak nemelo byt dlouhe. Ac jsme se snazili Pierson tak nejak vanocne moc nevypadal. Par retezu po stenach, stromek v nehostinne spolecenske mistrnosti a vlocky na okne v Dorm Office nejak nestacilo.
No, potom nekdo pritahl z venku snih na podnose a zacali jsme to jist. To zaroven s tim domeckem, chudak ani den nevydrzel. Vzhledem k tomu, ze to byla sobotni noc tak nas nikdo nehnal do pokoju a spat. To bylo fajn. S Ritou a Eli (ktera je denni studentka ale kuli snehu by se tezko dostavala domu a tak spala u Rity a Marlo v pokoji) jsme jedli snih, kecaly atp. Pak nam doslo, ze jsme nesli na veceri a cely den jedli akorat ruzne susenky a neupecena testa a tedka akorat snih a pernikovy domecek, z ktereho v dobe odchodu lidi ne z Piersonu uz moc nezby valo. No nakonec jsme skoncily tak, ze jsme jedly Top Ramen - proste cinske polivky. Ale ne jako polivky ale jako uvarene nudle s tim korenim. Nejdriv jen kazda jednu, pak se k nam pripojila Marlo a nakonec sme jich zkonzumovaly asi 8, holt sme mely hlad no... Hrali jsme fotbalek, to vam povim, kdyz to hraje takove lemro jako ja a jeste podobne tak to do konce trva pomerne dlouho, no i tak Rita s prehledem vyhrala 6:9. Proste fajne vecer. Druhy den se myslim, ze nic moc nedelo. Vecer jsme meli Creative Writing veceri. To ovsem netrvalo prilis dlouho a po chvili jsme se vsichni odebrli neco delat, posledni tyden se uz nenavratne priblizil a s tim i vsechny testy a podobne pakarny.
V pondeli odpoledne jsme koukali na film 'O Lucky Man.' Panecku ten byl pomerne podivny, ale zaroven fiha... Skvela muzika, uplne zvlastni typ filmu. Vrele doporucuju. Koukani na film byl system jak nas Ed chtel udrzet vsechny na jednom miste zatimco kontroloval nase prispevky na nejake stredoskolske souteze.
V utery mel prijet Mike Narducci, byvaly profesor playwriting tedka scenarista pro televizi. A mimo jine taky jeden z hlavnich bosu nynejsi scenaristicke stavky. To byl taky duvod proc v utery neprijel. Vecer byl jazzovy koncert. Byl pekny ale zvlastni, nevypadalo to moc pripravene a i sami hraci byli zmateni. Ale Marshall, sefik jazzove sekce je genius.
Mike ovsem neprijel ani ve stredu, demonstrace se nadale konala. Ti co ho znali byli zklamani, tesili se jak mala decka ti co neznali druhy den pochopili. Ve ctvrtek nakonec prijel, neoholeny (coz pry proto aby vypadal vic tvrdacky:) v tricku 'Writers Guilt of America, on strike' a se stejnym napisem na stanglli. To muzete videt videt v mych fotkach '... a den dikuvzdani' kde jsem byla takove demonstrace svedkem.
S vyrvanym hlasem nam vypravel o stavce o psani a hrozne moc jinych veci. Byl naprosto fascinujici, ohromna osobnost. Skoda jen, ze nemohl oducit vic nez jen ten jeden den. Snad ne naposled.
V patek uz nas cekala jenom Christmas Victorian Party. Pred tim jsem ale musela bezet do pokoje, vyluxovat a uklidit koupelnu, moje spolubydlo by to neudelalo a ja uz bych na to pozdeji nemela cas. Nase Victorian party spocivala v jedeni ruznych dobrot, koukani na Christmas Carol a vypusteni pary. Konecne, po dlouhe dobe.
Pak uz me jen vyzvedla Scarlett a s jejim tatinekm jsme frceli do San Diega. Tady me pozvali na veceri do Fish Market. Bylo to dobre a bylo toho obrovske mnozstvi. Pak me uz jen odvezli na nadrazi a me cekalo trinact hodin ve vlaku do San Francisca...